Proč tetřívci mizí?
Tetřívek je konzervativec
Tetřívci jsou velmi fixovaní na místo, kde se narodili - většina samců stráví celý svůj život do 1 km od místa vylíhnutí, samice se přemisťují do 5 km a přelet nad 10 km je naprostou výjimkou. Posílení místní populace jedinci, kteří by sami přiletěli z jiné populace, je kvůli ostrůvkovitosti a vzdálenosti lokalit jejich výskytu dnes již prakticky nemožné. Stále častěji tak dochází ke křížení příbuzných jedinců, což snižuje životaschopnost populace.
 |
| Tetřívek není dobrým letcem, celý život tráví do 1 km od místa vylíhnutí. (foto: Miloslav Brůna) |
Mizí vhodné biotopy a dochází k fragmentaci krajiny
V minulosti byly podmáčené louky, rašeliniště a podobná bezlesí odvodňovány pod tlakem intenzivního zemědělského hospodaření, a tak tetřívci z nížin ustupovali čím dál výše do hor, které jsou nyní jejich posledním útočištěm.
V 70. a 80. letech minulého století v našich pohraničních horách došlo k imisní a kůrovcové kalamitě, kdy byly uschlé lesy masivně vykáceny a to tetřívkovi vytvořilo ideální podmínky k životu. Jeho populace následně dosáhla v 90. letech historického maxima. Nyní po 30 letech hory zarůstají mladým hustým lesem, pro tetřívka nastává nepříznivá doba.
 |
 |
| Pohled z vrcholu Jizery v r. 1996 a 2016 (foto: Archiv Správy CHKO Jizerské hory) | |
Rušení tetřívků na tokaništích, hnízdištích a zimovištích
je dnes dalším významným negativním faktorem, který tetřívky ovlivňuje. Jizerské hory a Krkonoše jsou významnými turistickými a sportovními destinacemi s několika miliony návštěvníků ročně. Už dávno neplatí, že alespoň na jaře, na podzim a v noci je na horách klid.
Na jaře lidé ruší tetřívky při toku. Od konce března do začátku května se samci brzo ráno po rozednění shromažďují na tokaništích a bojují o samice. Vítěz se pak s nimi může pářit. Když je někdo vyruší, odletí. Když je někdo ruší opakovaně (např. zásobovací vozidlo, fotografové či ranní běžkaři), nemusí dojít ke spáření a slepička pak snese neoplodněná vajíčka.
 |
| Samci zápasící o samici v době toku (foto: Libor Dostál) |
Zima je pro tetřívky dalším kritickým obdobím. Zimu tráví ve vyhrabaných norách ve sněhu a pod větvemi stromů. Jen po ránu a v podvečer ji opouštějí, aby si nasbírali potravu a doplnili zásoby energie. Živí se prakticky jen pupeny stromů, jehličím a bobulemi např. jeřábu. Každé vyrušení tak představuje vyčerpávající stres a zvýšené riziko napadení predátory. Studie z Alp jasně ukazují, že úroveň stresu roste s blízkostí lyžařského areálu nebo frekventované trasy pro běžkaře.
 |
|
Zimní úkryt tetřívka pod sněhem (převzato z Glutz et al. 1973: Handbuch der Vogel Mitteleuropas, Band 5) |
 |
| Některé turistické trasy procházejí v blízkosti tetřívčích území. Kampaň chce návštěvníky informovat a požádat o ohleduplné chování - držet se značených turistických tras, nehlučet a mít svého psa na vodítku. (foto: Kamila Madejová) |
Léto a podzim nepředstavují tak citlivé roční období. Když tetřívka uvidíme, neznamená to zásadní hrozbu. Při sběru borůvek na konci léta je dobré míti na paměti, že se jím tetřívek živí a ohleduplně mu něco nechat.
Predátoři
Jsou přirozeným faktorem snižujícím stavy tetřívků a zdravá populace si s nimi musí umět poradit. V současné době jsou ale populace predátorů vysoké a pro tetřívčí populaci nacházející se v kritickém stavu představují vážnou hrozbu. Patří mezi ně především lišky, divoká prasata a kuny. Bohužel i v Jizerských horách se už vyskytuje další významný predátor nepůvodní psík mývalovitý.
Neviditelné překážky
Lana lanovek a vleků, elektrické dráty nebo pletivové oplocenky chránící lesní výsadby mohou představovat také nebezpečí. Nárazem do nich se totiž tetřívek může zranit s malou šancí na přežití. Proto v Jizerských horách se v místech, kde se tetřívek vyskytuje, realizují pouze oplocenky se zdvojenými ráhny a přidanými vzpěrami, které jsou pro ptáky dobře viditelné. V lyžařských střediscích v Krkonoších se instalují např. plašící závěsy.
