Fauna

Fauna Jizerských hor je značně ovlivněna geografickou polohou pohoří, drsnými klimatickými podmínkami, vegetačním pokryvem a v poslední době i radikální změnou přírodního prostředí náhorní plošiny. Pro Jizerské hory jsou charakteristická živočišná společenstva horských klimaxových smrčin, rašelinišť a bučin. Na rozdíl od sousedních Krkonoš zde chybí přirozené alpinské a subalpinské pásmo a nejsou zde proto zastoupeny některé tzv. boreoalpinní druhy těchto nejvyšších poloh. Významná je zejména severská fauna rašelinišť, s některými glaciálními relikty.

 

Bezobratlí

 

Typickou faunu horských lesů tvoří některé druhy střevlíků, např. střevlík lesní nebo s. zlatolesklý. Vzácným prvkem horských smrčin je např. kovařík Diacanthous undulatus. Žijí zde např. i různé horské druhy tesaříků.

Významné reliktní druhy žijí zejména na rašeliništích, jsou to např.: pavouci (slíďák Arctosa alpigena lamperti), motýli (klínovníček suchopýrový) nebo střevlíčci (Agonum ericeti). Nápadní jsou rovněž zástupci vážek, např. lesklice horská. 
Zajímavý je výskyt velkého pavouka slíďáka Arctosa cinerea na štěrkopísčitých náplavech řeky Jizery; tento druh žije v Čechách pouze na třech lokalitách. Reliktní faunu bezobratlých hostí i balvanité sutě na nejvyšších vrcholech hor (Smrk, Jizera, Bukovec). Žijí zde např. vzácné druhy brouků z čeledi drabčíkovitých. V komplexu bučin na severních svazích se vyskytují nápadní motýli bělopásek topolový, batolec duhový, batolec červený nebo martináček bukový. Z brouků zde žijí např. tesaříci (tesařík pižmový), zdobenci nebo roháčci. V povodí Holubího potoka, Rybí vody a Štolpichu přežívá populace raka říčního.

 

Obojživelníci, plazi, ryby

 

Z obratlovců zaslouží pozornost výskyt mloka skvrnitého, kterého je možné nalézt v bukových porostech. Poměrně hojný je čolek horský, slepýš křehký a zmije obecná. Do potoků se z nižších poloh postupně navracejí ryby, zejména pstruh obecný a střevle potoční, zmizelé z horních toků vlivem vysoké kyselosti vody. Vzácně se vyskytuje i mihule potoční. V údolních nádržích jsou vysazeny populace sivena amerického.

 

Ptáci

 

V bučinách vzácně hnízdí čáp černý, včelojed lesní, holub doupňák a lejsek malý. Náhorní plošina poskytla po odlesnění vhodný hnízdní biotop lindušce luční, která se tu stala výrazně dominantním druhem. V celých horách lze zaznamenat od 80. let minulého století expanzi krkavce velkého. Díky podpoře hnízdních možností instalací budek vzrostla v poslední době populace sýce rousného, puštíka obecného, poštolky obecné i kulíška nejmenšího. Zejména na rašeliništích hnízdí čečetka zimní, bramborníček hnědý, bekasína otavní, sporadicky se vyskytuje i kos horský. Poměrně početná je populace tetřívka obecného, který po odlesnění náhorní plošiny nalezl příznivé životní podmínky. Horské a podhorské louky jsou hnízdištěm chřástala polního, poměrně početně hnízdí i hýl rudý.

 

Savci

 

Za významný lze považovat i výskyt některých druhů savců, např. rejska horského, hrabošíka podzemního a 12 druhů netopýrů, pravidelně zimujících ve starých důlních štolách u Nového Města pod Smrkem a v přepouštěcí štole na Bílé Desné. K vzácným druhům patří netopýr pobřežní, netopýr velkouchý a netopýr severní.

Početné jsou populace spárkaté zvěře (zejména jelení a srnčí), které převyšují stavy únosné pro přírodní prostředí a působí značné škody v lesních porostech.

 

Správa CHKO Jizerské hory

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt