Správa CHKO Jizerské hory >> O správě CHKO >> Rostlina ve znaku CHKO

Rostlina ve znaku CHKO

Upolín nejvyšší (Trollius altissimus)

 

synonyma: upolín evropský, upolín luční (Trollius europaeus)

čeleď: Pryskyřníkovité (Ranunculaceae)

 

Upolín nejvyšší patří do čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae), je tedy příbuzný s blatouchy, čemeřicemi, orlíčkem, oměji, sasankami, jaterníkem, konikleci, pryskyřníky, orseji, hlaváčky a dalšími.

 

UpolínUpolíny jsou statné vytrvalé byliny, které zpravidla převyšují okolní bylinnou vegetaci. Květena ČSR popisuje daný druh následovně (upraveno): výška 30 - 60 cm (max. 100 cm), krátký silný oddenek, lodyhy přímé, lysé a většinou nevětvené. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, řapíky tvoří na bázi pochvu. Čepel mají dlanitě pětidílnou s obvejčitými, trojklannými, dvakrát zubatými úkrojky. Naopak lodyžní listy jsou krátce řapíkaté, v horní části až přisedlé, trojklanné, zubaté až celokrajné. Horní strana listů je tmavě až sytě zelená, slabě lesklá, na spodní straně je list světlejší. Květy vyrůstají na lodyhách zpravidla jednotlivě, jsou kulovité o průměru až 3 cm. Jsou tvořeny 5 – 15 okrouhlými okvětními lístky. Barva je citronově až žloutkově žlutá, zvnějšku často nazelenalá.

 

Upolín kvete od května do června. Plodem jsou eliptické měchýřky s charakteristicky protaženými zobánky a množstvím vejcovitých černých semen. Proměnlivost druhu se projevuje zejména ve velikosti rostlin a květů, drobné rostliny s velkými květy rostou častěji ve vyšších polohách.

 

Dříve byl upolín nejvyšší řazen k příbuznému upolínu evropskému, který se však podle současného taxonomického pohledu vyskytuje pouze v severní Evropě a v atlantské části Evropy. Druh roste na vlhkých loukách, ve světlých lesích, na lesních okrajích, na horských prameništích atp. Vyhovují mu bohaté, písčité až jílovité půdy, zejména na bazickém podkladu. Upolín je významnou součástí vegetace subalpínských vysokobylinných niv, vlhkých pcháčových luk a vlhkých tužebníkových lad. Areál rozšíření zahrnuje střední a jihovýchodní Evropu, přibližně od Německa po Ukrajinu a od Baltu až do Řecka a Albánie.

 

UpolínV ČR se upolíny vyskytují roztroušeně od nížin až do hor, Zcela chybí v suchých polohách jižní Moravy. Řada lokalit byla v minulém století zničena odvodňováním vlhkých luk a intenzivním zemědělským využíváním krajiny. Na druhou stranu je mnoho jeho stanovišť chráněno v rámci MZCHÚ.

 

Na území CHKO Jizerské hory nalezneme upolíny na Upolínové louce v PR Bukovec a na loukách v osadě Jizerka, dále v PP Jindřichovský mokřad, v Horním Polubném, v Rejdicích a v Pasekách nad Jizerou.

 

Druh je shodně zařazen do kategorie ohrožených podle zákona o ochraně přírody a krajiny i podle Červeného seznamu.

 

Upolín je často pěstován v zahradách pro okrasu, zde se jedná zejména o křížence kulturního původu s květy v různých odstínech žluté a oranžové barvy (T. hybridus). Rostlina je jedovatá.

Správa CHKO Jizerské hory

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt